Červen 2018

Jak se vyvinul můj názor na veganství a vegetariánství

17. června 2018 v 19:10 | AD. |  Nezávratná moudrost
Já vím, že článků o veganství je už na internetu asi dost a většina lidí už nad tím mávne rukou a ignoruje, ale já chci o tomhle tématu znovu psát, jenže z trochu jiného pohledu. Vegan/vegetarián jsem tak nějak střídavě od roku 2013. Od té doby jsem se pochopitelně hodně změnila a stejně tak můj postoj a názor na celý tenhle životní styl. Od šíleného militantního vegana, který by vás seřval úplně za všechno jsem se dostala k laksnímu, chápavýmu veg-něco (alespoň si to o sobě ráda myslím) který teď akorát tak dostane seřváno od dalších veganů, protože pro ně není dost veg. Mám pocit, že mám tedy co říct, ač to pro vegan komunitu asi budou trochu kontroverzní názory. Ale co...

Nemyslím si, že každý může (nebo by měl) být vegetarián/vegan


No, tohle je názor, který byste mě rozhodně neslyšeli říct ještě před nějakým tím rokem... And look at me now. Tohle je prohlášení, se kterým asi většina vegetariánů nebo veganů nebude souhlasit, ale s trochou pochopení a logiky se k tomu opravdu dá dopracovat. Fakt je, že ne každý na téhle dietě prostě může fyzicky prospívat a mít se skvěle. Tím chci říct, že někteří lidé jsou intolerantní k určitým potravinám a nemůžou je jíst, anebo jim prostě jenom vůbec nedělají dobře. A občas těch potravin není málo. Pokud by pak vyřadili ještě maso a další živočisné produkty, které jsou občas jediné nutriční a "zdravé" věci co můžou jíst, tak by mohli být i jen o chlebu, že. (pokud ten chléb vůbec můžou jíst, lol) Tohle jsem pochopila především díky pár jedincům, které sleduju na sociálních sítích a kteří jsou právě v téhle situaci. Mají třeba i veganství/vegetariánství a celé té filozofii hodně blízko a vidíte na nich, že je to mrzí, ale prostě nemůžou změnit svou stravu tak moc, protože by pak byli tak hrozně moc omezení v tom, co můžou jíst, že bych jim to ani nepřála.

Je to něco, co jsem dřív vůbec nedokázala pochopit a hodně veganů to pochopit nechce. Stále si stojím za tím, že většina lidstva bude (a měla by být) v budoucnosti na stravě bez živočišných produktů, ale taky si uvědomuju, že tu vždycky budou lidi, kteří živočišné produkty jíst budou, protože prostě musejí a protože to jejich tělo vyžaduje. Ať si to někteří chtějí přiznat či ne, ne všichni jsme stavěni úplně stejně. Tohle samozřejmě není výmluva pro lidi, který jenom moc milujou masíčko, ale opravdové pochopení pro ty, kteří prostě jinak fungovat nemůžou. A pokud na jezení masa opravdu závisí vaše zdraví nebo váš život, je šílenství se do něčeho takového nutit anebo takové lidi napadat.


Jsou tu důležitější věci než jezení kuřete


Co tím chci říct... V posledních letech jsem si uvědomila, že jsou tu mnohem horší věci, než lidi co si občas dají kuře nebo stejk anebo mají prostě maso párkrát za týden. Že jsou tu bohužel horší věci než farmy kde se krávy mužou napást trávy a potom jsou zabity pro maso. Pořád s tím samozřejmě nesouhlasím a celkově stojím za tím, že žádné zvíře by nemělo být přivedeno na tenhle svět s tím že jeho jediný účel je být sežráno, a taky za tím že zvířata nejsou náš majetek - ale pokud chceme opravdu zachránit zvířata a naši planetu, jsou tu věci, které dle mého prostě potřebují v tuhle chvíli víc akutní pozornosti, než krávy, prasata a slepice, ač mi to není příjemné takhle říkat. Věci jako například včely, které vymírají a musejí být ochráněny, jinak jsme všichni v prdeli. Jako oceány, které jsou zdecimovány rybolovem a plasty a totálně vymírají.

Tak nějak jsem se za tu dobu naučila, že pokud chcete "normální" lidi získat na svoji stranu, je třeba se prvně zaměřit na to, s čím dokážou soucítit i oni a co je akutnější problém. Bohužel, je fakt že kdyby se víc lidí stalo vegany či vegetariány tak bychom ty akutní problémy asi neměli, ale to je bitva která už je prohraná, je pozdě a důležitější je se zaměřit na problem at hand. Pokud se pokusíte lidi vzdělat o včelách které vymírají a ohrožují i jejich život, je větší šance že získáte jejich zájem než když se je budete snažit odtrhnout od jezení stejku z krávy, kterých jsou miliardy. Takhle prostě lidi fungují, bohužel. Ať se to některým veganům líbí nebo ne...


Důležitá část veganství je i ekologie


Což tak nějak navazuje na předchozí bod. Problém plastů je něco, na co se poslední měsíce hodně zaměřuju a nad čím teď dost přemýšlím a snažím se změnit. Veganství není jenom o tom, že si místo masa budete kupovat předražený tempeh zabalený v plastu ale taky o tom se snažit pomoct matce Zemi dalšími způsoby. Jedním z těch hlavních je ekologický, waste-free, plastic-free lifestyle. Chov zvířat pro jídlo pořád dělá obrovské škody pro planetu ale plast je skoro stejné zlo. Lidstvo je na plastech úplně děsivě závislé a pomalu bezdůvodně a to se musí změnit. A nejkrásnější na tom je, že vážně nemusíte být crazy vegan hipík k tomu, abyste byli ekologičtí a snažili se pomoct planetě alespoň tak! Pokud začnete masožravcům brát jejich milovaný stejky a párky, jsou hned na nožích, ale když je upozorníte na to, jak je plast špatný a že bez něj lze žít, žádné velké problémy nepřijdou, protože k plastu nemají žádnou citovou vazbu a nedává jim v podstatě nic dobrého. Můžou to změnit, protože jim nikdo nebere něco, na čem jsou tak závislý a protože plast nedělá nic s jejich chuťovýma buňkama.

Kdokoliv může začít žít víc ekologicky a snažit se vyřadit plasty, ať je to masožravec nebo vegan a všichni bychom se o to měli snažit! Článek plný strašení o plastech ještě plánuji, tak se těšte... Tohle je každopádně všechno, co jsem tak nějak chtěla říct. Přišlo mi prostě fajn sepsat tenhle článek na tohle téma protože... nebudeme si lhát, i já jsem už někdy unavená z "preachy vegans" a když člověk trochu ubere a začne se na svět kolem dívat logicky, je to hned tak nějak pro všechny lepší...