Harlowa jáma zoufalství

26. června 2017 v 17:30 | AD.
Další experiment, o kterém budu psát do téhle mojí rubriky o psychologii je něco, co je hodně smutný a nepříjemný, protože to zahrnuje zvířata, konkrétně tedy mláďata opic... Ačkoliv tenhle psychologický experiment, jestli se to tak dá vážně nazývat, byl vážně něco příšerného, dá se z toho podle mě odnést něco trochu dobrého a to fakt, že takovéhle experimenty tak nějak vydláždily cestu k právům zvířat v oblasti experimentální psychologie a možná i díky experimentům doktora Harlowa máme teď spoustu pravidel, kterými je třeba se řídit a jsou úřady, které kontrolují, aby měl člověk opravdu "dobrý důvod" k tomu při experimentech ubližoval zvířatům.

Abych se tedy dostala zase k věci. Harry Harlow byl americký psycholog, který prováděl mezi lety 1957 a 1963 řadu psychologických experimentů na opičkách makak rhesus. Jelikož Harlow pevně věřil v "sílu lásky", chtěl tímto dokázat, že miminka opiček potřebují mateřskou lásku k tomu, aby přežily. Jelikož v té době v psychologii hodně frčel behaviorismus, který v podstatě říká, že mládě je na matce závislé pouze z důvodu potravy, Harlow chtěl prostě dokázat opak. Což také dokázal, ale... když řeknu, že jeho metody byly hodně kontroverzní, tak i to je možná slabě řečeno...



Harlow nejdřív vytvořil něco, co má pár názvů, ale asi nejtrefnější z nich je takzvaná "jáma zoufalství/pit of despair". Jednalo se o železnou komoru, která nemá vůbec než dno a otevíratelný povrch. A jestliže ve vás jen popis a jméno samotné nevyvolalo zoufalství, představte si, že Harlow následně mláďata makaků do téhle jámy zavřel na jeden celý rok.
Po tom, co byly opičky vypuštěny byly silně deprimované, některé byly i psychotické a všechny z nich byly bez jakéhokoliv zájmu o opačné pohlaví. Jenže Harlow chtěl jít dál a potřeboval vidět, jestli se budou takové opičky schopné postarat o vlastní mláďata a tak vytvořil v podstatě stojan na znásilňování, díky kterému makaky... přinutil, aby se rozmnožili, protože k žádnému aktu samozřejmě nemohlo dojít konsensuálně, jelikož jak už bylo řečeno, opičky byly v hrozných depresích a druhé pohlaví je prostě nepřitahovalo. A co je ještě smutnější je to, že traumatizované matky makaků samozřejmě nebyly absolutně schopné se o své novorozené potomky starat...

Další z experimentů, které Harlow na opičkách dělal byl ten s umělou matkou. Opičkám, které byly opět odebrány od matky jako mláďata, vytvořil dvě "matky", které byly v podstatě jen napodobeniny připomínající tělo vytvořené z drátů. Jedna z umělých matek kolem sebe měla omotanou látku, zatímco druhá byla holá, jenom z drátů, ale měly zase mléko. Ukázalo se, že opičky vždycky tíhly k figuríně, která měla látku, trávily kolem téhle figuríny většinu času, objímaly ji a hladily a ke druhé se přiblížili jedině, když potřebovaly jíst. To jasně ukázalo, že náklonnost a jemnost a teplo jsou opravdu nezbytné pro výchovu každého dítěte nebo mláděte. Z těhle experimentů existují i videa, právě to obsahující zmíněné figuríny umělých matek odkazuji tady, takže se můžete podívat, ale musím říct, že je vážně neskutečně těžké se na to dívat a je to fakt srdcervoucí...


Ohledně Harlowových experimentů samozřejmě vznikla velká spousta kontroverze, protože ačkoliv on neustále tvrdit, že všechno udělal ve jménu vědy a obhajoval svoje výzkumy, většina normálních lidí si řekne, že s někým takovým musí být něco zatraceně v nepořádku, když se rozhodně udělat něco takového.

Jak už jsem psala nahoře, tyhle hrůzné experimenty na jednu stranu otevřely bránu většímu pochopení pro práva zvířat a vedly ke zpřísnění podmínek, ale stejně si myslím, že to bylo něco neskutečně zvráceného a odporného. Každý člověk si podle mě může domyslet, že mládě nebude dobře prospívat bez mateřské lásky a afekce bez toho, aby mučil nevinné malé opičky a zničil tak několik životů, které budou plné bolesti a beznaděje - ve jménu vědy... Nemluvě o tom, že si tenhle "psycholog" vypěstoval k testování mateřské lásky na zvířatech v dalších letech jakousi závislost a pokračoval v dalších nechutných experimentech. Sestrojil třeba náhradní matku, která mláďata kropila studenou vodou nebo píchala ostrými hroty, která byla i přes to cílem jejich náklonnosti. A jak Harlow sám tvrdil, nikdy si ke svým pokusným zvířatům nevypěstoval žádnou pozitivní citovou vazbu. Takže za mě je tenhle konkrétní experiment jeden z těch nejsmutnějších, protože nejen že dokázal něco, co vůbec dokázat nepotřebovalo, ale taky to byl způsob pro někoho, s kým bylo jasně něco špatně, jak se vyžít v odporném ubližování zvířatům...

Co si o tomhle experimentu myslíte vy?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 26. června 2017 v 20:10 | Reagovat

Nevím, jestli je to něco, co "vůbec dokázat nepotřebovalo". Nějak mi přijde, že lidi dnes berou různá fakta naprosto automaticky, ale pak se hrozně diví, že před padesáti lety to fakta nebyla, nebyla ničím podložená a vlastně to tedy nebylo ani nic běžně známého. Došlo mi to, když jsem četla knihu o rozvoji forenzního lékařství, kdy v překvapivě nedávné době teprve začalo důkladné zkoumání posmrtných procesů a to, co se děje s tělem v různých podmínkách, a co my dnes bereme jako automatický fakt, který ví každý, kdo třeba jen někdy zavadil o kriminální seriál, ještě před ne zase tolika lety vlastně nikdo neznal, protože do té doby nikdo žádné pozorování a experimenty s mrtvolami nedělal. Mnoho experimentů v minulosti bylo nepředstavitelně krutých a špatných, ale netvrdila bych, že dokazovaly něco, co dokázat nebylo potřeba, protože si to každý mohl domyslet. Nejsem o tom přesvědčená.

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 26. června 2017 v 23:10 | Reagovat

Zajímá mě, jestli ty opičky v jámě zoufalství neumíraly na nedostatek pohybu. Protože to vypadá vážně stísněně a jak jsi psala, on je dřív než za rok nepouštěl ven...

3 Atheira Atheira | Web | 1. července 2017 v 18:32 | Reagovat

Myslím si totéž, co Ann. Ono se to v dnešní době zdá, že nic takového přece nepotřebovalo dokazovat, protože to každého blbce napadne. Jenže dříve to tak nebylo. Byly časy, kdy si lidi dokonce mysleli, že zvířata necítí vůbec nic a je tedy možné s nimi jednat jak s věcmi.
Jakkoli musel být zvrácený někdo, kdo byl schopen provádět takový experiment, nemění to nic na tom, že lidé tehdy byli ve vnímání zvířecích pocitů trochu někde jinde než nyní. A to je rozhodně stále vidět na tom, že je i dnes řada lidí, která není schopná přijmout fakt, že zvíře není nijak méněcenný tvor a že má stejné životní potřeby a emoce... Nebo spíš jinak - že člověk je prostě jenom další divný zvíře.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama