Listopad 2016

Filmové zážitky listopadu 2016

28. listopadu 2016 v 17:36 filmové zážitky

The Handmaiden, 2016
Začnu tímhle filmem, který je pro mě takový masterpiece a jeden z nejlepších filmů, co jsem viděla za dlouhou dobu. Za mou oblibu asijských kultur a především asijských žen se nestydím a určitě to mělo něco dočinění s tím, jak skvělý mi film připadal. V podstatě to bylo takové soft lesbické porno, ovšem doplněné naprosto perfektním prostředím, atmosférou, herci a dějem. Opravdu dlouho jsem neviděla film s tak parádním twistem, který by mě tolik překvapil a já ho vůbec nečekala. Obvykle to tak nějak vidím, ale tady ne. Celé to bylo prostě krásná lovestory o dvou krásných dámách, v dokonalém korejském prostředí a se správnou dávkou bizarnosti a ujetosti. Za mě velký palec nahoru, vážně jeden z těch nej filmů za poslední dobu. Čím dál častěji se mi taky potvrzuje, že je nejlepší o filmech anebo seriálech vůbec nic nevědět a jít do nich s čistou hlavou, protože potom je ten zážitek o to lepší.


Speciesismus

21. listopadu 2016 v 20:37 | AD. |  ekologie & životní styl
"Termín speciesismus používají především obhájci práv zvířat, kteří věří, že je iracionální a morálně nesprávné považovat cítící bytosti za věci či majetek. Filosof Tom Regan zastává názor, že všechna zvířata mají vrozená práva. Věří, že nemůžeme přisoudit menší hodnotu zvířatům jen proto, že podle nás postrádají schopnost logicky myslet, a zároveň přisuzovat vyšší hodnotu kojencům nebo mentálně postiženým lidem výhradně na základě toho, že jsou členy určitého živočišného druhu."

Speciesismus je podle mě jeden z největších hrůz historie, a co je nejhorší, jeden z těch nejvíc přehlížených.
Ano, jsem jeden z těch zastánců práv zvířat. Jsem jeden z těch naivních a šílených veg-cokoliv. Mám pocit, že už není nejlepší se řadit do nějaké škatulky a hlavně do téhle, protože se mi zdá, že poslední dobou jde hlavně o jídlo. Takže pokud něco jsem, tak jsem rozhodně antispeciesista. Někteří by tenhle názor nebo směr řadili do extrémistických. Já vidím extrémní to nějak tak nazývat, ale každý má právo na svůj názor. Vždycky jsem milovala zvířata, ale většinu svého života jsem byla jako většina ovlivněná vlivy okolí a společnosti. Několik let trvá, než si člověk udělá svůj názor na svět, než se chtě nechtě zařadí do svých škatulek, skupinek a světů. A já cítím, že tohle je něco, co je mi neskutečně blízké. Osobně totiž už vůbec nechápu, jak může někdo "provozovat" speciesismus.

Upozorňuji, že tady nejde o žádné povyšování. Tohle je jen můj pocit a názor na věci na tomhle světě. To, co píšu ani nemá mít náznak toho, co mívá často veganství - především vegani mají tendenci ze sebe dělat svaté, protože neubližují zvířatům, mívají často pocit, že nezpůsobují kapku špatnosti a jsou polobozi. Já ze sebe mám dobrý pocit, když jám jak jím, ale vím, že se nikdy nemůžu chovat tak, abych čistě žádnému zvířeti neublížila. Faktem je, že to v tomhle světě a jinde než hluboko v pralese nejde. Jedná se ale jen o můj osobní pocit, že se řídím svým svědomím a tím, co mi přijde správné. A to je druhová rovnoprávnost. Jsou lidé, kteří doslova milují lidi obecně a taky jim nechtěně ubližují. Kouření, jízda v autě, kupování oblečení z velkoobchodů, které vytvářejí za ubohý peníz zaměstnanci bůh ví kde jako otroci... Na tom nezáleží. Nechci v tomhle článku nikoho nad nikoho povyšovat, chci jen vyjádřit svůj názor na to, proč mi přijde speciesismus jako neskutečně špatná věc.


Vyvracení klasických feministickych mýtů

21. listopadu 2016 v 16:42 | AD. |  Nezávratná moudrost
Vyvracení feministických mýtů a hloupých argumentů je něco, ohledně čeho jsem dosti vášnivá, protože je to prostě zábava. Samozřejmě nejen to - přijde mi taky důležitý lidi informovat a ráda si zjišťuju fakta místo slepého následování stáda a jeho názorů. Je mi jasné, že i já se můžu plést a tak jsou třeba nějaké informace v tomhle článku chybné anebo nedokonalé. Ráda se nechám opravit, na druhou stranu jsou to pořád z velké části mé názory, tudíž bych se ráda vyhnula nějakým vášnivým válkám rozdílných přesvědčení.

Na konci článku budou ovšem taky všechny odkazy (alespoň ty co jsem se mi chtělo uložit) na výzkumy a statistiky, co se mi chtělo přidat, což často bývá něco, co feministky u svých "faktů" moc často nevedou.

"Wage gap"


Jedním z nejvíce omýlaných a vytahovaných argumentů feministek je a snad vzdy bude rozdíl v platech. Ženy údajně dostávají zaplaceno méně než muži za naprosto totožnou práci. No, problém s tímhle argumentem ale začíná hned na začátku - tahle statistika totiž nepočítá se spoustou vcelku důležitých drobností, což vám potvrdí každý slušný ekonom. Začneme tim nejjasnějším - ženy dělají úplně jiná životní rozhodnutí, než muži. Raději pracují méně a tráví čas s dětmi více, také mají pochopitelně mateřskou dovolenou apod. Očekávat, že člověk který prostě a jednoduše pracuje méně hodin, což ženy dle statistik pracují, dostane stejný celkový plat jako někdo, kdo pracuje víc a bere si méně volna je tak trochu nelogické.

Nikdy jsem se navíc nesetkala s tím, že by muž za naprosto stejnou práci dostal víc. Mám známé a členy rodiny, kteří pracují ve vedoucích pozicích, tudíž vím kolik platí svým zaměstnancům a žádné "oh, ty jsi žena, tak to musíš dostat o xy méně" tam není. Stejně tak jistě vím, že mám stejný plat jako moji mužští kolegové. Až mi někdo jasně předloží pracovní smlouvu a platový výměr, ve kterém je jasně vidět že jediný rozdíl je že v papírech od ženy jsou jiná čísla platu, začnu to brát vážně, do té doby to jsou jen výmysly a hlouposti. Zpětně si uvědomuji, že se v tomhle článku zaměřuji spíš na Česko ačkoliv se tohle většinou omílá v Americe, takže uznávám že tenhle argument může být trochu zcestný.

Druhý problém nastává v tom, že ženy si vybírají častěji úplně jiné pracovní pozice než muži. Vybírájí si pozice, na kterých mají sice nižší mzdu, ale větší pracovní jistotu a celkové bezpečí. Ženy hornice nevidíte proto, že ženy chtějí práci, kde jim nehrozí zranění nebo smrt a ne kvůli sexismu. Jsou pozice, na kterých muž raději přijme muže, protože má pocit že by se na ni žena nehodila anebo že toho není schopná. Musím přiznat, že ženy bývají emotivnější a tak mě osobně přijde vcelku logické, že například ředitelé firem anebo manageři jsou častěji muži, protože je to pozice, na kterou se způsob jejich myšlení častěji hodí - taky má spousta takových osob psychopatické sklony, což je také častěji doména mužů, hah. Není to tak vždy a každý by měl prvně koukat na zkušenosti a znalosti daného člověka, nemůžete ovšem lidem rozkazovat koho zaměstnat, což mi připomíná kvóty, které mají například v Americe - univerzity anebo firmy jsou placené státem za to, že naplní kvótu, kterou mají řečeno, že musejí přijmout xy ženských zaměstnanců, anebo xy zaměstnanců jiné rasy. Pokud někdo chce dosáhnout úspěchů s pomocí takového "podvádění" tak prosím, ale mě se to jako rovnocennost opravdu nezdá...


Filmové zážitky října 2016

20. listopadu 2016 v 1:32 filmové zážitky

American Horror Story 6. série, 2016
Oh boy. Takže to tady máme, šestá série AHS, huh? Abych pravdu řekla, mimo pátého dílu bych tuhle sérii asi označila za jednu z nejhorších celého seriálu. Což zcela jistě spoustu lidí šokuje, jelikož co jsem viděla, snad všichni šestou sérii naopak úplně zbožňují. A já prostě nechápu proč, ale vůbec to nechápu... Ač uznám, že polo-dokumentární styl je zajímavá a originální myšlenka, pro mě to prostě ani trochu nefungovalo. Neustále mě to vytrhávalo z děje, o postavy se člověk vůbec nebál, protože jsou asi živé, když vyprávějí o tom, co se jim stalo, že, no a k tomu ději samotnému... Bleh. Bože. Bylo mi jasné, že Murphymu jednou bude muset dojít co točit a nápady, ale takovou přehlídku naprosto nudných hororových klišé jsem nečekala. Vůbec mě to nebavilo, spíš jsem se jen tak nespokojeně šklebila a byla jsem ráda, že to po tom dost antiklimatickém konci skončilo... Menší zlom pro mě byl, když přišla šestá epizoda a jakási druhá část téhle série a s ní celkem velký plot twist, který mi přišel prostě parádní. Fakt nemohu uvěřit, jak moc mě ten pátý díl bavil proti zbytku série. Nebyla jsem schopná věřit, že má něco společného se zbytkem, protože ta originalita, atmosféra a nápad byli někde úplně jinde. Jenže potom se to hned vrátilo dokonale do starých kolejí. Myslím, že ten díl tam byl snad úplnou náhodou. Druhá polovina série pak byla snad ještě horší (nudnější) než první a konec takové zklamání. Mám po tomhle úplně špatnou chuť v puse. Já jsem byla totiž jeden z lidí, kterým se předešlých pár sérií (které nebyly už moc dobře hodnocené od fanoušků) pořád líbily, ale tohle... Tohle byla teda síla.