Insatiable

13. srpna 2018 v 21:50 | AD. |  filmové zážitky
Insatiable je nově vydaný Netflix seriál, ohledně kterého teď bylo posledních pár týdnů na internetech docela dost rozpálených diskuzí a pěkný kontroverze. Dle mého osobního názoru hlavní problém tkví především v reklamní kampani a tom, jak to všechno bylo prezentováno. Z prvního traileru totiž dostalo hodně lidí pocit, že je to čistě a jasně "fatshaming" a všichni se hned hodili do příšerně "offended" a "triggered" módu. Z traileru vyšlo najevo, že seriál je o holce, která byla tlustá a šikanovaná a potom díky zdravotním důvodům zhubla a to jí udělalo oblíbenou a její život celkově lepší. Sociální bojovníci samozřejmě moc nemuseli tuhle message, protože víme jak moc má veřejnost ráda obhajování obezity, ahem myslím tedy "fat shamingu"!

O čem je ale tahle série doopravdy? V čem se lidi spletli, v čem ne a jaký byl celkově můj dojem?


Předem bych ráda řekla, asi jako nejdůležitější věc, že tahle show je černá komedie jak vyšitá. Humor je fakt záměrně přes čáru, šílenej a ujetej a tahle show se rozhodně ani trochu nebere vážně. Ačkoliv je tam spoustu dramatických a procítěných scén a momentů, pořád je třeba myslet především na to, že tahle show byla vytvořena lidmi a pro lidi, co ještě dokážou mít nějaký smysl pro humor v tomhle světě a době. Jsou tam vtipy (ač neříkám že každý z nich byl skvělý), které jsou záměrně až urážlivý, ale tím způsobem, že to je právě dělá tak vtipné. Tohle prostě nebylo udělané pro novodobý showflakes, kteří jsou vším uražení a jejich největší prioritou je politická korektnost. Za tohle samo o sobě má u mě show plus.

Co je ale třeba taky osvětlit je ten hlavní bod, který lidi neustále zmiňovali. Je tahle show o fat shamingu? Uráží existenci obézních či tlustých lidí a říká mladým dívkám, že když ztratí kila, tak budou oblíbené a milované a budou mít lepší život?



Ne. Nemůžu ani uvěřit, jak moc o tomhle tahle série není, ale zároveň jsem ráda, protože to úplně nádherně ukazuje mentalitu součastné společnosti. Mentalitu, kdy se zvedne vlna nenávisti a lidi začnou psát petice a všichni skočí na bandwagon bez toho, aby vůbec zkusili pochopit, o čem je věc kterou hejtí a bez toho aby vůbec věděli, jestli mají pravdu. Jít proti věcem aniž by je jeden úplně pochopil anebo jim dal šanci je teď holt sakra populární...

 

Jak se sociální média mění v mainstream

13. srpna 2018 v 21:14 | AD. |  nezávratná moudrost
Je to docela vtipný sledovat, jak se všechno pomalu ale jistě mění a přesouvá, jako obrovský sesuv půdy padá na bláto na dně úplně nová hlína. Budeme se bavit o sociálních médiích a asi ne tak úplně jako je zvykem - tohle není článek o tom, jak je to všechno toxický a špatný a bla bla bla. Na co se chci zaměřit je to, jak se sociální média změnila v nový mainstream. Jak se ze sociálních sítí které měly být "relatable" (sakra snad si z toho nikdo neukákne, že používám anglický slovíčka) a reálný zase stalo to, proti čemu vlastně na začátku bojovaly.

Sociální sítě byly dlouhou dobu nějakým takovým čirým kontrastem k mainstream mediím.

Však víte; ty média a časopisy a televizní pořady, ve kterých jsou všichni úžasní, dokonalí, s pravým osvětlením a obklopeni vším tím materiálním vlastnictvím které byste si kdy mohli přát. Televize a časopisy byly ten nedosažitelný standard, nerealistická laťka na kterou nemohli "normální" lidé nikdy dosáhnout... a sociální média se stala takovým útočištěm kde byly lidi reální, upřímní, relatable. Kde každý mohl být sám sebou, kde se konečně mohli ukázat i ti "normální" a "nedokonalí" mezi námi a mohli mít i tak pozornost.

Nojo jenže... časy se mění. Všechno na téhle planetě se vyvíjí.


Instagram, Twitter, YouTube,... tohle všechno už nejsou jenom nějaké oddělené platformy ve stínech internetu pro prosté občany jako jsme my. Chci, abyste se nad tímhle zamysleli. Před několika lety, kdy například fenomén jako YouTube vyrůstal, vládli mu právě všechny ty osoby které byste si pod sociálními sítěmi představili. Regulérní každodenní lidé. A to byl právě ten plus, který k tomu všemu lidi táhnul. Lidé jako vy nebo já, točící videa o svém životě, který byl tak podobný tomu našemu. Lidé ukazující svoje chyby, reálně představující svůj život a svoje problémy. Instagramové posty byly o dokumentování života. Jo, pořád tu byly cringe filtry a další věci, ale všechno mělo pořád tu masku a pocit reálnosti, čistosti a surovosti. Všichni byli jen lidé, žijící svůj život, dokumentující ho a přijde mi, že tehdy sociální sítě opravdu spojovaly.


Filmové zážitky první poloviny roku 2018

17. července 2018 v 15:51 | AD. |  filmové zážitky
Rozhodla jsem se po dlouhé době zase trochu oživit filmové zážitky a vrátit všechny minulé privatizované články z téhle rubriky zpátky na blog. Říkám si, že možná někomu dám nějakou inspiraci na co koukat, takže proč ne. V tomhle článku se pokusím shrnout nejlepší filmy a seriály na které jsem tenhle rok koukala. Všechno, co jsem viděla totiž určitě vypisovat nebudu, takže tak.


A Quiet Place, 2018

Asi jeden z nejlepších hororů, co jsem kdy viděla. Já mám horory ráda, ale problém je že většina z nich prostě jaksi není dostatečně dobrá pro mou chuť. Efekty jsou too much, nebo je to předvídatelné nebo moc cringy. No, tenhle horor rozhodně není. Je to fakt mistrovský dílo, neskutečně originální a jedinečný a musím říct, že celou dobu co jsme byli v kině tak nikdo ani neceknul, všichni byli stejně jako postavy ve filmu jen ticho se zadrženým dechem a kdykoliv někdo s něčím zašustil všichni se na něj otočili s cuknutím jakoby nás zrovna prozradil. Navíc mám hodně ráda Emily Blunt, takže tohle je rozhodně horor, který doporučuju.

 


"VŠECHNO NEBO NIC" problém

6. července 2018 v 15:43 | AD. |  nezávratná moudrost
Téma tohohle článku je tak nějak obepínající úplně všechna témata, na která se poslední dobou zaměřuji (nebo chci zaměřovat na tomhle blogu) a o kterých přemýšlím. Jak u vegetariánství, tak u spirituality anebo ekologie anebo zero waste, prostě u všech těhle novodobých životních stylů, vždycky je tu ta hrozně nepříjemná a mnou nenáviděná tendence že... všechno nebo nic!

Vegetariánství/Veganství? Buď jsi vegan co nikdy ani omylem nesní barvivo který je vyrobený z brouků anebo si nikdy nedá do čaje med, nebo prostě nejsi. Buď nikdy na maso ani nepomyslíš a ani nepřiznáš že ti hezky voní anebo prostě nejsi správnej vegan. Ekologie? Tak buď žiješ 100% zero waste a neprodukuješ žádný odpad a nekoupíš nic v plastu i kdyby tě to mělo zabít nebo nejsi zero waster! Minimalismus? Buď vlastníš dohromady 20 předmětů a oblečení a tvůj byt má holý bílý zdi anebo prostě nejsi minimalista!



Tahle úplně šílená, škodlivá mentalita mně úplně dovádí k šílenství. A já vážně nepřeháním. Opravdu často a opravdu ve velkém množství mají lidé pocit, že pokud tyhle věci neděláte na sto procent tak se vlastně vůbec nemusíte snažit. A to je hrozně, hrozně školivý způsob myšlení, nad čímkoliv. Je to o to horší proto, že se s tím většinou setkávají lidi, co s těmihle životními styli začínají a myslí to dobře - většinou pokud přestupuje na veganství, minimalismus, zero waste, cokoliv to je, tak to je z dobrých záměrů! Lidi se nestávají víc ekologickými ze sobeckých důvodů, lidi nepřestávají jíst něco co jim bylo cpáno celý život ze sobeckých důvodů. Všechny tyhle pozitivní a produktivní změny životního stylu jsou úžasný, jenže problém je že jako u všeho nového, nováčci jsou trochu zmatení a nervózní ohledně změn. No a pak si představte, že jednou udělají chybu, nebo si nejsou vědomi něčeho co je tabu, nebo si to prostě neuvědomili a všichni kolem je přinutí se cítit, jakoby úplně selhali a jakoby vůbec nemělo smysl se snažit.


Kam dál