Jak se změnil můj názor na veganství a vegetariánství

Neděle v 19:10 | AD. |  Nezávratná moudrost
Já vím, článků o veganství je už na internetu asi dost a většina lidí už nad tím mávne rukou a ignoruje, ale já o tom chci psát z trochu jiného pohledu. Vegan/vegetarián jsem tak nějak střídavě od roku 2013. Od té doby jsem se pochopitelně hodně změnila a stejně tak můj postoj a názor na celý tenhle lifestyle. Od šíleného militantního vegana, který by vás seřval úplně za všechno jsem se dostala k laksnímu, chápavýmu veg-něco (alespoň si to o sobě ráda myslím) který teď akorát tak dostane seřváno od dalších veganů, protože nejsem dost veg. Mám pocit, že mám tedy co říct, ač to pro vegan komunitu asi budou velice kontroverzní názory.

Nemyslím si, že každý může (nebo by měl být) vegetarián/vegan


No, tohle je názor, který byste mě rozhodně neslyšeli říct ještě před pár lety... And look at me now. Tohle je něco, s čím asi většina vegetariánů nebo veganů nebude souhlasit, ale s trochou pochopení a logiky se k tomu dá dostat. Fakt je, že ne každý na téhle dietě prostě může fyzicky prospívat. Tím chci říct, že někteří lidé jsou intolerantní k určitým potravinám a nemůžou je jíst. Pokud by pak vyřadili ještě maso a další živočisné produkty, které jsou občas jediné nutriční a "zdravé" věci co můžou jíst, tak by mohli být i jen o chlebu, že. (pokud ten chléb vůbec můžou jíst, lol) Tohle jsem pochopila především díky pár jedincům, které sleduju na instagramu a kteří jsou právě v téhle situaci. Mají třeba i veganství/vegetariánství a celé té filozofii blízko, ale prostě nemůžou změnit svou stravu tak moc, protože jsou potraviny, které jim nedělají dobře.

Je to něco, co jsem dřív vůbec nedokázala pochopit a hodně veganů nechce. Stála si stojím za tím, že většina lidstva bude (a měla by být) v budoucnosti na stravě bez živočišných produktů, ale taky si uvědomuju, že tu vždycky budou lidi, kteří je jíst budou, protože prostě musejí a protože to jejich tělo vyžaduje. Tohle samozřejmě není výmluva pro lidi, který jenom moc milujou maso ale opravdu jenom pochopení pro ty, kteří prostě jinak fungovat nemůžou. A pokud na jezení masa opravdu závisí vaše zdraví nebo váš život, je šílenství se do něčeho takového nutit.


Jsou tu důležitější věci než jezení kuřete


Co tím chci říct... V posledních letech jsem si uvědomila, že jsou tu mnohem horší věci, než lidi co si občas dají kuře nebo stejk. Že jsou tu horší věci než farmy kde se krávy mužou napást trávy a pak jsou zabity. Pořád s tím nesouhlasím a celkově stojím za tím že žádné zvíře by nemělo být přivedeno na tenhle svět s tím že jeho jediný účel je být sežráno a za tím že zvířata nejsou náš majetek, ale pokud chceme opravdu zachránit zvířata a naši planetu, jsou tu věci, které dle mého prostě potřebují v tuhle chvíli víc akutní pozornosti, než krávy, prasata a slepice. Jako například včely, které vymírají a musejí být ochráněny, jinak jsme všichni v prdeli. Jako oceány, které jsou zdecimovány rybolovem a plasty.

Tak nějak jsem se za tu dobu naučila, že pokud chcete "normální" lidi získat na svoji stranu, je třeba se prvně zaměřit na to, s čím dokážou soucítit i oni a co je akutnější problém. Bohužel, je fakt že kdyby se víc lidí stalo vegany či vegetariány tak bychom ty akutní problémy asi neměli, ale to je bitva která už je prohraná, je pozdě a důležitější je se zaměřit na prolbem at hand. Pokud se pokusíte lidi vzdělat o včelách které vymírají a ohrožují i jejich život, je větší šance že získáte jejich zájem než když se je budete snažit odtrhnout od jezení stejku z krávy, kterých jsou miliardy.


Důležitá část veganství je i ekologie


Což navazuje na předchozí bod. Problém plastů je něco, na co se hodně zaměřuju poslední měsíce a nad čím hodně přemýšlím. Veganství není jenom o tom, že si místo masa budete kupovat předražený tempeh ale taky o tom se snažit pomoct matce Zemi dalšími způsoby. Jedním z těch hlavních je ekologický, waste-free, plastic-free lifestyle. Chov zvířat pro jídlo pořád dělá obrovské škody pro planetu ale plast je skoro stejné zlo. A nejkrásnější na tom je, že vážně nemusíte být crazy vegan hipík k tomu, abyste byli ekologičtí a snažili se pomoct planetě alespoň tak! Pokud začnete masožravcům brát jejich milovaný stejky a párky, jsou hned na nožích, ale když je upozorníte na to, jak je plast špatný atd., žádné velké problémy nepřijdou, protože k plastu nemají žádnou citovou vazbu a nedává jim v podstatě nic dobrého.

Kdokoliv může začít žít víc ekologicky a snažit se vyřadit plasty, ať je to masožravec nebo vegan a všichni bychom se o to měli snažit! Článek plný strašení o plastech ještě plánuji, tak se těšte...

 

Ano, stále nemám ráda feminismus (a moc mě to baví)

17. května 2018 v 16:41 | AD. |  Nezávratná moudrost
Yes, I'm back! Dost jsem o tom přemýšlela, protože v posledních letech prostě nemám moc potřebu jakkoliv komunikovat se světem (ano, stal se ze mně ještě větší izolovanej introvert, good job) anebo vyjadřovat nějaké své názory. Ale... trochu mi to občas zachybí, především ty plodný komentáře a konverzace, které občas docela pobaví. A co dokáže vyvolat lepší reakce než feminismus, naše oblíbené téma!

Můj poslední článek na téma feminismus byl docela... zajímavý. Bylo řečeno spoustu silných názorů, ale já si pořád tak nějak stojím za tím, co jsem psala, alespoň za většinou a nějak to můj postoj nerozhodilo. Naopak, feminismus v součastný době neusátle graduje, ale na druhou stranu trochu ustupuje politické korektnosti a "racismu" což jsou taky vážně vtipný témata, na který bych mohla psát spoustu článků, ale nejsem si jistá, jestli by měly tady (pro české publikum, kde to není moc aktuální) smysl. Každopádně dejte vědět, kdybyste měli zájem. Chci se teď zaměřit na to co bylo řečeno v minulém článku a rozvinout moje postoje na tohle všechno. Tohle jsou některé z argumentů, na které bych se ráda zaměřila...


"snažíš se jenom podvědomně zavděčit mužům"


Protože jsem k tomu byla od malička vedena a tak, žejo. Někdo prostě vyjádřil názor, že jelikož se v tom článku tak nějak "zastávám" mužů, tak to je tím, že abychom jim lezly do zadku jsme jako ženy od malička vedeny. Já teda zastávání se pohlaví které je napadáno šílenými feministkami řvoucími jaký jsou muži znásilňující monstra a sexistický prasata jako za nějakou potřebu se mužům zavděčit neberu, spíš jako takový... akt slušnýho člověka který se zastává někoho, kdo je v neprávu, ale tak co já vím, žejo? Já se fakt upřímně neberu vůbec za nějakou utlačovanou puťku a to prostě feministky nerady slyší. Buď s nimi souhlasíte anebo jste chudinka s vymytým mozkem od malička. Nemám k mužům nějaký úžasný vztah, žiju s myšlenkou že většinu věcí za sebe dokážu udělat sama, většinu věcí zvládnu tak dobře (ne-li lépe) než muž a stejně se jich dokážu zastat když na ně útočí šílený hysterický běhny, který na svojí straně nemají ani logiku ani fakta. Sorry not sorry...


13 Reasons Why 13 Reasons Why Is Total Shit

14. června 2017 v 16:01 | AD. |  Filmové zážitky
Abych pravdu řekla, hodně dlouho jsem ohledně ničeho necítila takovou tu syrovou nenávist a docela mi ten pocit chyběl. Dnes jsem ale dosledovala seriál, který jsem všude neustále slyšela doporučovat a neměla jsem tušení o čem vlastně ani je jménem Thirteen Reasons Why. Už fakt, že ho doporučovali většinou lidi co mají "-náct" mi měl něco říct, ale přeci jen mě od nich dělí jen pár krátkých roků a tak jsem nečekala, že by pro mě ten seriál byl takový fail jako byl, ale bohužel se tak stalo.

Thirteen Reasons Why je jedna z největších sraček, co jsem poslední dobou viděla a dovolím si v tomhle článku jak pro vlastní mentální dobro tak v naději, že je na světě někdo, kdo sdílí můj názor, vypsat proč.

Reason 1

Ano, hned na začátek musím tomuhle seriálu tak trochu uznat fakt, že je tu zcela jasně dáno, pro jakou věkovou skupinu byl vytvořen. Dokonale jsem v tom viděla všechny ty trapný teenage tropes ale co mi prostě hrozně vrtá hlavou je, že mi je jenom dvacet něco a i tak mi přišel ten seriál tak příšerně klišé. Vždyť jsem ještě před nějakou dobou taky byla puberťák, tak proč jsem při sledování toho seriálu a řešení problémů a poslouchání argumentů hlavních postav připadala jako znuděná třicítka neschopná se soucítit s myšlením náctiletých?

 


Vyvracení klasických feministickych mýtů

21. listopadu 2016 v 16:42 | AD. |  Nezávratná moudrost
Vyvracení feministických mýtů a hloupých argumentů je něco, ohledně čeho jsem dosti vášnivá, protože je to prostě zábava. Samozřejmě nejen to - přijde mi taky důležitý lidi informovat a ráda si zjišťuju fakta místo slepého následování stáda a jeho názorů. Je mi jasné, že i já se můžu plést a tak jsou třeba nějaké informace v tomhle článku chybné anebo nedokonalé. Ráda se nechám opravit, na druhou stranu jsou to pořád z velké části mé názory, tudíž bych se ráda vyhnula nějakým vášnivým válkám rozdílných přesvědčení.

Na konci článku budou ovšem taky všechny odkazy (alespoň ty co jsem se mi chtělo uložit) na výzkumy a statistiky, co se mi chtělo přidat, což často bývá něco, co feministky u svých "faktů" moc často nevedou.

"Wage gap"


Jedním z nejvíce omýlaných a vytahovaných argumentů feministek je a snad vzdy bude rozdíl v platech. Ženy údajně dostávají zaplaceno méně než muži za naprosto totožnou práci. No, problém s tímhle argumentem ale začíná hned na začátku - tahle statistika totiž nepočítá se spoustou vcelku důležitých drobností, což vám potvrdí každý slušný ekonom. Začneme tim nejjasnějším - ženy dělají úplně jiná životní rozhodnutí, než muži. Raději pracují méně a tráví čas s dětmi více, také mají pochopitelně mateřskou dovolenou apod. Očekávat, že člověk který prostě a jednoduše pracuje méně hodin, což ženy dle statistik pracují, dostane stejný celkový plat jako někdo, kdo pracuje víc a bere si méně volna je tak trochu nelogické.

Nikdy jsem se navíc nesetkala s tím, že by muž za naprosto stejnou práci dostal víc. Mám známé a členy rodiny, kteří pracují ve vedoucích pozicích, tudíž vím kolik platí svým zaměstnancům a žádné "oh, ty jsi žena, tak to musíš dostat o xy méně" tam není. Stejně tak jistě vím, že mám stejný plat jako moji mužští kolegové. Až mi někdo jasně předloží pracovní smlouvu a platový výměr, ve kterém je jasně vidět že jediný rozdíl je že v papírech od ženy jsou jiná čísla platu, začnu to brát vážně, do té doby to jsou jen výmysly a hlouposti. Zpětně si uvědomuji, že se v tomhle článku zaměřuji spíš na Česko ačkoliv se tohle většinou omílá v Americe, takže uznávám že tenhle argument může být trochu zcestný.

Druhý problém nastává v tom, že ženy si vybírají častěji úplně jiné pracovní pozice než muži. Vybírájí si pozice, na kterých mají sice nižší mzdu, ale větší pracovní jistotu a celkové bezpečí. Ženy hornice nevidíte proto, že ženy chtějí práci, kde jim nehrozí zranění nebo smrt a ne kvůli sexismu. Jsou pozice, na kterých muž raději přijme muže, protože má pocit že by se na ni žena nehodila anebo že toho není schopná. Musím přiznat, že ženy bývají emotivnější a tak mě osobně přijde vcelku logické, že například ředitelé firem anebo manageři jsou častěji muži, protože je to pozice, na kterou se způsob jejich myšlení častěji hodí - taky má spousta takových osob psychopatické sklony, což je také častěji doména mužů, hah. Není to tak vždy a každý by měl prvně koukat na zkušenosti a znalosti daného člověka, nemůžete ovšem lidem rozkazovat koho zaměstnat, což mi připomíná kvóty, které mají například v Americe - univerzity anebo firmy jsou placené státem za to, že naplní kvótu, kterou mají řečeno, že musejí přijmout xy ženských zaměstnanců, anebo xy zaměstnanců jiné rasy. Pokud někdo chce dosáhnout úspěchů s pomocí takového "podvádění" tak prosím, ale mě se to jako rovnocennost opravdu nezdá...